Okey, sedime na letisti, protoze nas let byl zpozden o 4 hodiny, coz me celkem sere, ponevadz jsem unavena a dojebana jak cikanske hracky :-D Takze bych nejradeji ty 4 hodky spala, ale musim davat pozor na Soso, tak pisu. Druhy den v krasnem baraku zacal uzasne. Vstala jsem az v 10 hodin rano, coz u me neni zvykem v ,,pracovni dobe,,. Dala jsem si ovoce na snidani a vyrazila s rodinkou do vinneho mestecka Sonoma. Neni nejak extra krasne, jak vsichni rikaji, ale hezke je. Okostovali jsme vinecko a musim uznat, ze bylo vynikajici. Zasli jsme se Soso na houpacky, prosli se po meste a jeli domu, kde jsem skocila do plavek a nasledne hned do bazenu. Cvachtala jsem se az do peti vecer. To uz jsem totiz musela do prace, hlidat. Ostatni dve deti, ktere tam bydleli s nami prijeli hlidat mladi lidi, tak jsem si aji dobre pokecala, s jednou blondynkou, ktera se normalne stara o autisticke deti, a s Indonezanem, ktery zije v Torontu. Je to bratr Jedovo kamaradky Jennifer, ktera tam samozrejme jako matka ditete byla taky. Prirozene...Ten majinky je uplne roztomile zlaticko, sice pekne rozmazlene, ale zlaticko. Indonezan se jmenuje Justin a mel by u nas asi dve noci prespat, protoze chce navstivit Boston:-)Je celkem pohledny,ale spis nez zjevem me zaujal svym vystupovanim. Hezky se mi s nim povidalo:-) No tak treba budu mit noveho kamarada z Kanady;-) Asi o pulnoci vsichni dorazili ze svatby, kvuli ktere jsme cely ten vylet do Kalifornie podnikali...a my sli po dlouhem zvatlani unavou spat. Nedele mi utekla rychle, protoze jsem byla cely bozi den, asi od 10 do sesti vecer v bazenu.Ale uzila jsem si to mega moc, protoze jsem ho mela cely jen pro sebe:-) Takze asi nejlepsi nedele za posledniho pulroku. Vecer jsme se s Lindus a Soso jeli projet po okoli a zjistili, ze je to vetsi prdelakov nez Havirov, ci Senov, akorat ma vice kopecku a zaroven plani. Bazen me nejak zmohl a vecer jsem si pak s lidma moc nepokecala, tak jsem to sla zaborit, zatimco oni si uzivali posledni noc v krasnem domecku. Spala jsem se Sofii a ta me kopala jeste vic nez Hanys...No ale myslim, ze ja jsem ho kopala daleko vic, budto kolenem do kouli, nebo loktem do pysku:-D No tak semi to ted hezky vratilo. Budila jsem se vic, nez kdejaky kojenec. V sest rano budicek, baleni, uklizeni a vyrazi se opet do San Francisca. Cele dva dny predtim jsem host rodicum zduraznovala ze chci vyjet co nejdriv, abych stihla po ceste do SF vyjet na kopec, ze ktereho jde krasne videt Golden Gate Bridge, a udelat si snim fotku. No samozrejme jsme to nestihli, ale i kdyby jo, tak byla takova mlha, ze by nejspis na tej fotce zadny most ani nesel videt. No tak ze to prej stihneme odpoledne. Jisteze zase prd, protoze jsme od 10 hodin prosli China town, kde jsem se za A. ztratila, za B. utratila hafo penez a za C. se mi tam moc libilo. Kdyby misto vietnamcu obyvali Cechy Cinani, hned by to bylo pri nejmensim zajimavejsi. Jako mega rozdil to neni, taky maji plno picicand na prodej, ale aspon nejsou vlezdoprdelky a maji akumsi kultuuuru. No zkratka pacilo sa mi tam. Kdyz jsem uplnou nahodou nasla Lindu, ktere jsem se asi na pul hodiny ztratila, tak mi oznamila, ze pujdeme domu a od 3 do vecera, ze budu hlidat malou. Ale ja mela v planu fotky s mostem a vylet do Golden Gate parku o rozloze 2 mil....Tak teda ze vezmu bus a podniknu to i s malou. Zaver byl ale takovy, ze jsme z China townu dorazili az v 5 hodin a uz si neprali, abych ten vylet se Soso podnikla,ponevadz uz bude tma a je to nebezpecne a daleko a Sof musi brzo spat...To me dopalilo, at si prej zajdu na molo, ze si tam muzu udelat par fotek, je tam hezky vyhled. Cela zklamana jsem sla a pri prochazeni si uvedomila, ze to je prece jejich dovolena, ne moje. A muzu byt vubec rada, ze me vzali s sebou. Ja jsem jela pracovne a vazim si toho, ze mi vse zaplatili abych mohla jet s nima. No a hned me nejaka nastvanost ci zklamanost presla. Koupila jsem si papu, prisla domu, dala jist Soso a koukala na mega TV. Unavena , spokojena. :-) No a rano se sbalit a vyrazit smer letiste. Jed se me ptal, jestli jsem si uzila Kalifornii a ja na to:,, Byla jsem zklamana, ze jsem se nevyfotila s mostem a nesla do toho parku, ale pak jsem si uvedomila, ze to byla prece Vase dovolena, ne moje. A je to jedine tak duvod proto, abych se jeste nekdy vratila;-) Moc si vazim toho, co jste pro me udelali a co pro me neustale delate, Dekuji.....
...wish you to wear some flower in your hair.....:-) No...ehm ehm.... Po dlouhe dobe se tady zasejc neco zajimaveho deje a ja zase muzu pisnouti na blogiiisek. Takze pred odjezdem do Kalifornie mi Ale rekla, ze tady nebude na moe narozeniny, a me se to tak nejak dotklo. Protoze ona je tady jedina, se kterou travim skoro kazdy den, moe Puta Perra negra....:-D to my si tak rikame vselijakyma nadavkama...:-D stejne se ale mame rady. No a ona, moe nej kamaradka v USA mi rekne, ze jede za svym Osvaldem, ktery ji uz asi petkrat poslal do prdele a ona jeho...Mesic dopredu jsme si domlouvali velkou party, protoze mi bude 21 a to je v Americe vic nez v Cesku 18. Muzete delat vsechno, krome pronajmuti si auta. To zas az od 25....bych rada vedela, kterej KRETEEEN vymyslel vek 21. Vsude ve svete je to 18, v Rakousku dokonce 16... a oni musi byt jako neco vyjimecneho nebo co???To jsou teda pomery....:-/ Takze si mi frajerka oznami, ze jede za svym byvalym, soucasnym a podle me nebudoucim klukem. No DES!! Ja tady zustanu jako kul v plote kvuli idiota, ktery si nemohl vymyslet lepsi datum....jako kdyby to byla velka laska, kdyby on za toalespon staaal. Ale ja jsem prece byla ta, kdo ji utesoval a byl tu pro ni kdyz ji ten zmetek opustil a jeste takovym zpusobem....A ona me ted tady necha kvuli NEJ!!Ale tak to na svete nejspis chodi. Pro me je pratelstvi dulezitejsi nez vztah a myslim ze bych pro opravdoveho pritele udelala prvni posledni. Protoze kdyz vztah ztroskotaaa,kdo bude pri vas stat. No prece Pritel....no nic, nestalo semi to poprve, mohla bych uvest hodne prikladu kamaradu, pro ktere jsem se stala vzduch jakmile zacli neco s nejakou holkou. No asi to tak chodi a ja jsem nesvetaznala ci co.....No moe nervy... Takze takovy neprijemny start a ted uz Kalifornie, neco pozitivnejsiho. Na letiste nas odvezl Jeduv tatka ve svem minijeepu, ve kterem jsem se vzadu asi hodinu mackala s Lindus jako sardinka v plechovce, jeste ze je tak stihlounkaaa....:-D Auticko bylo tak z roku 1, 2, strachovala jsem se aby nam trebas kola neupadly nebo tak neco, nicmene jsme dorazili na letiste vcelku, tam to nastesti nebylo na moc dlouho, nasedli jsme na ptaka kovoveho ohnivaka a leteli pres cele staty do Kakakalifornie.....Jako takove letusky jako v United jsem jeste nezazila. Tem tak strcit do pysku cigaro, nebo paratko, ksiltovku a smradlave fusky a primo burani k popukani. Jak ty byly protivne a nevstricne....No des....Sosinda byla celkem hodna a uzivala si odlep od zeme stejne jako ja, ale netrvalo dlouho, a mala zacala tropit sceny... Krev se ve me varila a bulvy ve vickach mi tikali, ojojoj, jeste ze tam mela rodice, kteri jsou velmi trpelivi, vstricni a moc hodni. Ja bych ji tam asi jednu strihla ci co....obrazne samozrejme...jen v mysli....:-D Po ctyrech hodinach konecne usla a my meli klid....Priletavali jsme vecer a ja sedela u okynka, takze jsem mela moznost udelat par fotecek z vrchu.Proletavali jsme kolem bourky a ja videla poprve v zivote hromy blesky z vrchu. Uplne to vypada hrozive jak ty mraky o sebe bouchaji a vytvari tak tu mega jiskru, ktera zvrchu vypada jako by mela spalit pulku mesta.....takze zazitek jak ciiiiip :-) ehm... Nekteri lide rikaji, ze nejhezci pohled na svet je z konskeho sedla, ale to je zbytecna sentimentalita, nebo proste jeste neleteli letadlem. Je to uplny zazrak jak najednou behem par sekund se Vam svet zmensuje pred ocima....fakt KRASA...coz je u me divne protoze mam mega strach z vysek....Trosku paradox no....Tak tedy po krasnem a hladkem pristani v San Franciscu jsem cela rozlamana a unavena z poslednich sil zajuchala uprostred priletove haly, pricemz se na me hned vrhali zvlastni pohledy....Jako by si snad o me mysleli ze nejsem normalni ci co.....:-D Ale ja tomu porad nedokazala uverit, ze se mi behem pul roku splnily hned dva nejvetsi sny. Nevim, jestli jsem si to zaslouzila nebo vybojovala, ale kazdopadne u me takle stesti jeste nikdy nestalo...Nemate nekdo zamek na kolo?Ze bych si ho obvazala a pripoutala k sobe na furt? :-D Ale neee, jen at si jde k dalsim lidem, jako jsem ja, at maji taky ostatni radost ze zivota.....:-) No ale chvilku by prece jen mohlo zustat....No dobre, mlcim....V SF bylo celkem chladno, 16 stupnu oproti asi 38 v Bostonu....Nasedli jsme do cerneho taxiku s Egyptanem, co vypadal jako terorista a ja cela nervozni si v hlave vybavovala chvaty z karate, ktere by mi stejne u typka omotaneho trinitrotoluenem (TNT) jako vanocni stromecek nezabrali :-D No ale nahodou byl celkem milej, kdyz zacal mluvit tou svoji lamanou, spis uz zlamanou anglictinou...Kdyz jsme dorazili k pratelum, kde jsme meli byt ubytovani, tak jsem nemohla uzasem zavrit hubu, totiz usta se spravne rika....Voni bydli na Russian Hill, coz je nejkopcovatejsi cast San Francisca a vy tak muzete videt mesto jako na dlani... Pusina mi vsak hned zklapla, kdyz mi ukazali, kde budu spat ja. Hold vsechno ma 2 strany no...Takze si predstavte barak z 60. let,coz neni takova hruza. Novej celkem,....zvenku.... V tym baraku si predstavte 2 byty nad sebou. Prvni krasne obydleny, vonavy, novy......no a ten druhy pravy opak. Asi nemusim vysvetlovat, v kterem jsem spala ja. Jakozej sem se tam uplne bala, ze jsem aji se svetlem musela spat, jako kdyz jsem byla majinka a nechtela spat.No ale fakt, primo jako z hororu, dlouha uzka chodba, na konci prazdny pokoj, a v pokoji postel. Tot vse. A slyset jde i to, co by vubec jit slyset nemelo. V kuchyni byla mycka z 60. let, prvni co se kdy vyrobila. Kdyz si predstavim, co v tej dobe meli zeny v CR, tak radeji nemluvim, bo bych zas byla sprosta.....Nicmene v tech letech bydlet v San Franciscu...to by byl asi raaaj, kvetinove deti, geyove, lesbicky, svoboda projevu......To rikam porad, ze me pocali do spatne doby...Prvni noc jsem zvladla a hned rano jsem se vydala i s Jedem a jeho prateli na mensi prochazku mestem. Pak jsme rovnou vzali karu a jeli na seightseeing, prohlidku. Projizdeli jsme nejklikatejsi cestou na svete, Lombard street, coz jsem si pochopitelne natocila na video, takze o nic neprijdete, pokud juknete na facebook, az ho tam dam..:-D Pak jsme se stavili u morskych lvu doslova. Sea Lion se jmenuje to zvire a je to takovy ten stary tlusty tulen, ne ten co si hraje s mickama, ale ten druhej, no a ja povidam Linde> ,,Vis proc se jim rika morsti lvi?,, Protoze taky hovno delaj! Celej den vyvalujou kule a samicka chudak aby jim nosila to zradlo pod nos. Lev se jde pak rozmnozit a pak si zase lehnout. A to je veskera prace,kterou za cely zivot udela. ,, Pak kolem nas proletel lupic racek s hotdogem v tlame, no nemohla jsem tomu uverit, ze za letu ukradl jedne zenske cely hotdog i s parkem:-D Skoda ze jsem nemela po ruce kameru....Ale tech narodnosti, co tam je....to je samej cinan, francouz, nemec,pak nejakej hatlapatla typek, co ho proste za boha nikam nezaradim, ten jazyk jsem nepoznala. Pak mela Soso Nappy time, takze jsme s ni jeli domu a po ceste videli dum, kde se natacel film Pani Doubtfirova s Robinem Williamsem.Odpoledne jsem nechtela sedet v baraku, tak jsem strcila Soso do kocarku a sla se prochazet San Franciscem neznamo kam. To byl tak heeeezkej pocit:-) nepripadala jsem si jako turista, ale jako bych tam patrila. Na to, jaky jsem lenoch jsem prosla sna polovinu mesta azjsem dosla na plaz, ze ktre jsem mela krasny vyhled na Golden Gate Bridge v mlze, takze jsem videla prdlacku. Melancholicky jsem zavzpominala na vsechny doma a rikala si jak moc bych chtela aby tohle vsechno, tu krasu, to stesti prozivali moji mili semnou...Hlavne mamuska moja, ta by si to zaslouzila asi nejvic. Bohuzel jako aupair tu vydelavam min nez uklizecka, takze nasetrit nejake jmeni se orpavdu neda. Doma jsem pak hlidala az do pulnoci a koukala na mega televizu....davali dokument o Africkem state Niger. Ne Nigerie ale Niger, ktery je hned vedle. Prislo mi to strasne zajimave, jednak protoze mam takove dokumenty rada a jednak protoze jeden moc pohledny cernoch, ktereho znam z jedne party v Bostonu je prave odtamtud. Je to strasne chuda zeme, kde je 80 procent obyvatel nakazeno nejakou nemoci, nemaji praci, nemaji nic. Byl tam jeden typek, ktery spal venku spolecne se svymi domacimi zviraty na jednom rynku. TO se pak nedivim ze jsou nemoce. Hlavne ze si frajer narobi 11 harantu. Tak snad kdyz neuzivim ani sebe, tak si prece dam pozor, nebo se necham vykastrovat nebo co ja vim. Asi maji jinou mentalitu a treba bych mluvila v jeho situaci jinak. Ale tohle je fakt moc. Sere me to! Typek si tam uzije, narodi se mu 11 deti, apak je ukazuje v televizi, ze nemaji co jist, vypadaji slabe a nemocne atd.....No moe hlava to nebere. Takze radeji zpet do Ameriky. Dalsi den jsme sli na snidani a deckaaaa, peckaaa, ja mela cesky chleba upeceny v polske pekarne. Paradicka :-D Kdyby neco takoveho meli v Bostonu aspon.....To by clovek nerekl, jakou muze mit radost z blbeho chleba...Po snidani jsme vyrazili do mestecka Sonoma asi hodinu od SF. Po ceste jsme navstivili Redwoodsky les, me ale spis zajimaly ty kopce a krajina okolo. Kuuuurna to byla krasa. Tam by se dal podniknout tuuury. Dorazili jsme do pronajateho domku a takovy luxus jsem uz dlouho nezazila, jestli vubec nekdy teda.....:-D Zabrali jsme si ty nejhezci pokoje, s krasnyma kobercama, skocili jsme do bazenu a relaxovali u piviiiinka, pak nakupovani, vecere, vinecko....A dalsi den? To nechame na jindy jou?Petulka usina, huba se ji otevira, cinta si na klavesnicu.....takze dobrou noc, blechy at kousou celou noc a zitra nebo pozitri pisnu pokracovani...........
Tuhle zhruba pred tydnem jsem po praci vyrazila s rodinkou do downtownu, kde byl celych 7dni festival Yankee's homecoming. Takze vsude byli stanky s obcerstvenim a hudba na podiu a milion lidi. Puvodne jsem mela v planu tam zustat do sedmi a potom jit na hodinu karate. Jenomze jsme si dali veceri, zmrzlinku, a me uz se potom samozrejme na nejake karate nechtelo. I kdyz to miluju, lenost je prece jenom silnejsi nez ja. Tak jsem tedy zustala s nimi. Sedli jsme si na travu, Sofinka blba a tancila na hudbu, ktera mi az primo rvala usi, a v tom jsem se najednou zahledela na skupinku kluku cutajicich hakys. No uplne jsem poskocila samou radosti, ze bych se snad mohla nejak privterit a cutat s nima, seznamit se a konecne zapadnout do nejake bandy. coz je tady prakticky nerealne...Protoze tady jsou lidi spis jako samostatne jednotky a s prateli se vidi tak trikrat za mesic.....Asi cistou pulhodinu jsem hypnotizovala hakys, ze by trebas cirou naaaahodou mohl zabloudit ke me a ja se tak pridala k cutani, a pak taky kluka, ktery mi se svymi dlouhymi dready a vychrtlou postavou silne nekoho pripominal....Honzu, mojeho Honzu, do ktereho jsem se pred dvema a pul lety zamilovala, ktery se zamiloval do me a....byli jsme tak stastni v te dobe....Pak jsem se probrala ze sneni a ti kluci se sebrali a nekam odchazeli. Jako posedla jsem se z niceho nic sebrala a sla je sledovat, ale ztratila jsem je. Tak jsem se cela smutna vratila k rodince a pak se sla projit na molo. Mela jsem v hlave jen vzpominky na cesko, na moje kamarady a na hanyse...A pak jsem je uvidela znovu, tu partu kluku, kteri se mi ztratili. Tak jsem je sledovala znova a asi po dvaceti minutach jsem si uvedomila, ze to nejsou ti kluci, ktere sleduju, ale Hanys. Vzpominka, kterou uz nikdy nevratim.Tak moc bych chtela vratit cas a zazit ty krasne chvile vsechny znova, ale vim ze to nejde. Hanys uz nikdy nebude takovy jako byval, a ja nejspis taky ne. Jeste nejsem smirena s rozchodem s Hanysem a i kdyz rikam, ze uz v nas zadnou nadeji nemam, porad doufam, ani nevim presne v co. Ze se stane neco zazracneho a my budem zase spolu.... To uz bohuzel neni mozne a je na case, abych si to opravdu uvedomila a sla dal. Tak snad to nebude tak tezke....
Dneska jsem byla po praci na kickboxu jako obvykle a dostala jsem kimono a tilko. No,...jakepak dostala, musela jsem si to koupit ze jo....ale ted uz oficialne patrim do party a jsem za to moc rada. Pomalu zacinam mit rada takovy ten pocit kdy nemuzete popadnout dech, toci se vam hlava tak moc, ze se vam az zveda zaludek, ktery mam skoro po kazdem treninku. A taky nesnasim nedele, protoze to je jediny den kdy je skola zavrena, takze se pak strasne moc tesim na pondeli az zase vklouznu do kazdodenniho cviceni. No a v sobotu...hrajou v kine premieru filmu Karate Kid s Jackie Chanem a malym cernouskem a vzhledem k tomu,ze to kino je ve stejnem meste jako moe skola kickboxu a karate, tak nasi skole nabidlo, ze v deset rano bude CELE kino jen a jen nase....:-) no neni to uzasne? A jeste k tomu nam prodaji listky z puvodnich asi patnacti dolaru na pouhych pet, coz je cuper truper:-D Muzeme s sebou privest rodinu, pratele, zname...kohokoliv. Tak se zkusim zeptat Jessicy a Alejandry jestli by to chteli zkouknout. Po kickboxu jsem jela jeste na bazen, abych si provetrala hlavu a zmasirovala svoje telo ve vyrivce. Mam ted takove hodne smutne obdobi, mozna je to tim, ze jsem nebrecela, kdyz jsem odjizdela z domova a ted to na me nejak prislo, nebo je to proste jen smutek po mych pratelich a rodine a smutek z hadek s Honzou...Kdyz jsem sedela ve vyrivce, tak jsem hodne premyslela a videla jsem jeden par v bazenu, jak spolu blbnou, meli cely bazen sami pro sebe a vselijak se potapeli a pusinkovali a blablabla, a...ja jsem si rekla v tu chvili, to, co jsem si rikala cely zivot. Ze jsem sama, jako obvykle, ze nikdy nenajdu nekoho kdo by se mnou rajtoval v bazenu, nikoho kdo by mi rozumel, kdo by me vzdycky vyslechl... Pak jsem se vzpamatovala a rekla si, mam prece Honzu....coz je pravda. Mam ho, a prestoze jsme se hodne hadali pred Amerikou a mym odjezdem se to akorat zhorsilo, zustali jsme spolu. Porad ho miluju a moe srdce se ho nechce vzdat, je to prece muj Honzia, podporuje me ve vsem co delam, pomaha mi, miluje me....ale v hlave uz mam nejspis jasno. To ja jsem prece byla ta, kdo ho tam nechal, to ja jsem byla ta, ktera dala prednost svemu snu pred svoji laskou. Bylo to tezke, ale sveho rozhodnuti nelituju, udelala bych to vzdycky a znova uplne stejne. Protoze podle me by clovek mel myslet v prvni rade na svoje stesti, na svuj pokoj v dusi a sve sny. Ty si plnit, byt stastny a potom to stesti rozdavat druhym. A to je taky mozna duvod proc nejsem stastna ja. Nikdy v zivote jsem se sebou nebyla spokojena, coz ma urcite spousta lidi, ale spousta lidi se pres to taky dokaze prenest. Ja bohuzel ne. Uzira me to. Nemam rada sve telo, nikdy jsem nic velkeho nedokazala a moe sebevedomi je na bodu mrazu. A pokud nebudu stastna sama se sebou, jak pak muzu rozdavat stesti jinym, jak muzu BYT stastna s nekym jinym? Chci zazit ten pocit spokojenosti sama se sebou, chci verit lidem, kteri mi rikaji, ze jsem udelala neco dobre, ze jsou na me pysni, ze me maji radi pro moje ciny. A myslim, ze jsem na dobre ceste. Zacala jsem chodit na kickbox a karate, coz jsem vzdycky chtela a prinasi mi to pocit stesti. Venuju se tomu na sto procent a zacinam videt vysledky. Na postave teda urcite ne, ale muj duch, moje vnitrni sila...je vetsi a vetsi a me to nuti jit co nejdal, dosahnout vseho, nebo alespon skoro vseho, co si preji....Princezna z pohadky uz ze me asi nebude:-D...Jsem na sebe hrda za to, ze jsem se odvazila opustit vsechno milovane a jit do neceho neznameho, ale chci vic... Snad to pujde dobre a ja budu ten krasny pocit v sobe mit, udelam proto vse. A Honzija? Nemyslim si, ze spolu zustaneme dlouho. Vim, zni to divne, kdyz si to myslis uz ted, proc se s nim nerozejdes, ze? Porad ho miluju, ale jak on jednou sam rekl, laska nekdy nestaci... a lidi se nemeni ze dne na den. Takze moe nadeje v nasi budoucnost uz temer vymizela, jen to srdce se ho jeste nechce vzdat. Proto je tohle ta nejposlednejsi sance z poslednich. Vsak On vi, jak to je. Takze uvidime, co nam osud nachysta...A jedna mala rada na zaver...NIKDY se nevzdavejte svych snu pro toho, koho milujete. Protoze se jednou muze stat, ze ten, koho milujete bude pryc a vsechno, ceho jste se kvuli nemu vzdali bude nenavratne ztraceno, stejne jako vy...
Pres vikend jsem mela jet s Lindou a Jedem a Sofkou do Capecodu k Jedovo mance. Moc se mi ale nechtelo. Prakticky vubec, a navic jsem mela v planu ze pojedu do New Yorku za Andreou. Nicmene to nevyslo, tak uvidime jestli vyjde a kdy... Jessica, ktera ma vzdycky nejaky zalozni plan a tak mi nabidla, jestli nechci jet s ni a rodici a brachou a brachovym kamou na jejich chatu u jezera az do pondeli.Ponevadz v pondeli meli vsichni amici volno. Nejakej svatek ci co. Tak jsem s sebou vzala i Alejandru a jeli jsme. Moc se mi nechtelo, ale o to to bylo kouzelnejsi. Udelala jsem par dobrych fotek tak se juknete na facebook potem, az je tam dam:-) Prijeli jsme celkem pozde, takze jsme akorat tak cestou v aute zahulili a sli rovnou spat....tady je to hulo nejake divne ponevadz se po nem nechovam jako idiot, ale jako normalne zhuleny clobrda...no nicmene rano jsme jeli pro snidani a to ze jsme opet nabijeli a palili uz ani nebudu zminovat, protoze jsme to delali kazdy den asi tak pred snidani po snidani po obede, pred veceri....no tak at si udelate obrazek. Privezla jsem si s sebou z Ceska Radegasta, a tak jsem jim ho dala ochutnat. Musim rict, ze jsem na ne hrda, vsichni mi ho pochvalili, jen Jessiky manka rikala ze je moc silne.... pak jsme se cele dopoledne valely u vody, pak obed, pak zas valeni, a pak vecere, kde jsem vsechny prinutila abychom se pomodlili jako to delaji v tech americkej filmech. Udelali to pro me a podekovali jsme za jidlo,ktere neni vsude na svete. Pak jsme sli chlastat a pak spat. Takle vypadaly skoro vsechny dny, akorat noc pred poslednim dnem jsme jeli do mega velkeho FUN SPOTU, coz je misto, kde si za prachy vemete zetony a jdete hrat. Hodne to ukazujou v americkejch filmech ci serialech.NO snad me pochopite az uvidite fotky. Kazdopadne jsem se mela uuuuzasne, fantasticky, kraaasne:-) Posledni den jsme jeli rano do ledovych jeskyn, kde jsme si to vsechno prosly uzouckejma ulickama a museli jsme splhat, zadny pruvodce, zadne vyhlazene cesticky jako v ceskych jeskynich....hezky pekne jako za starejch dobrej casu indianu, prej si tam schovavali zeny a deti pred neprateli...no prislo mi to strasne moc zajimavy, pak jsme prijeli na chatu, hupsli na lod, zahulili a ja jsem se rozhodla ze skocim do vody. Byla jakoze fakt ledova, takove jezero pod skalama neni teple ani v lete. No a vzhledem k tomu jak jsem byla zhulena, to byla hodne velka ledova sprcha, natocila jsem video, ale jeste si rozmyslim, jestli ho dam na facebook, ponevadz tam vypadam jako dement....pak jsme se osusili a sbalili a jeli domu. Jessica s sebou mela sveho kocoura, tak z nedostatku jakehokoliv zvirete kolem me jsem ho furt nosila a objimala a .... no chudak....taky jsem mela jednu chvili kdy mi z niceho nic vhrkli slzy do ocicek po dlouhe dobe, protoze jsem sedela na molu, koukala, jak slunce zapada za hory a poslouchala hudbu....a premyslela nad vsim moznym. Podivala jsem se vedle sebe a neco mi tam chybelo. NEKDO. Ale na to bych radeji nemyslela, budme pozitivni....bylo to proste uzasne misto a ja se mela fantasticky a kdyz jsem prijela domu tak mi rodinka udelala velkou radost, nechala mi moeho trucka jeste asi dva tydny...:-) takze radost velika......
Kdyz jsem jela domu, navstivit kamarady a rodinu atd., byla jsem strasne stastna, ze je po trech mesicich opet uvidim. Protoze mi tady fakt strasne moc chybi. Taky jsem se tesila na moeho Radka 12ku....:-D mela jsem ho v sobe kazdy den a to fakt bez prestavky. Jeste jsem si jich par privezla do USA, takze to byla pohodicka potom tady. Zazila jsem spoustu srandy s kamaradama a byla jsem moc stastna ze jsem je prekvapila, doufam ze mile...:-) vetsina, vlastne skoro nikdo nevedel ze prijedu a pak meli vsichni otevrene tlamicky kdyz me uvideli stat pet metru od nich. Klasicka veta znela> ,,Mas jine vlasy, tyyy jo.... ,, nekomu se libili, nekomu ne.... Ale klasicka otazka byla nejcstejsi.... > Ty jsi nam petule pribrala vid? No taky ze jo....Deset kilo nahore....uznavam, je to trochu moc, zvlast kdyz jsem cele dva mesice chodila do posilovny a snazila se jist zdrave, pak to buhuzel pokazil stres, ze uz jedu domu a hamburgry, ktere mi bohuzel zachutnaly....Ted uz jsem ale od nich opet upustila....asi jsem se jich prezrala. Ale tak uvidime co ze me zase budu az prijedu v breznu. Jestli zase nejaka koule s petkama prsama, nebo normalni, dlouhovlasa holka:-) Mela jsem tech 14 dni velice pernych, protoze jsem se snazila byt s kazdym, kdo mi chybel, presto jsem je bohuzel uuuuuplne vsechny nestihla.......tak doufam,ze do brezna nevybuchne svet, nebo nezemru,abych to mohla potom napravit. Hodne jsem premyslela, ze bych tady zustala,prodlouzila si dalsi rok s rodinou a pak si tu nasla praci, protoze je tu opravdu lepsi zivot nez v cesku, zvlast pro me, protoze na tom moe rodina neni zrovna milionarsky....:-D ale prisla jsem na to, ze vsechno co tu mam, (uz jsem psala tisickrat co vsechno tu mam, tak se nebudu opakovat) mi nikdy nenahradi moe lidicky, rodinu, ktera mi sice obcas leze krkem, a kamarady, kterym zase obcas lezu krkem ja.....ale mam je moc rada a clovek neni nikdy stastny kdyz mu neco chybi a nema to cim nahradit.....takze uvidime, pravdepodobne bych tu zustala,kdyby se mi tu naskytla nejaka VELKAAAA prilezitost....ale pri moji zivotni smule....nevim nevim...Je celkem paradox, ze rikam zivotni smule, kdyz jsem si splnila svuj velky sen. A to se nepovede jen tak nekomu...:-) Tak jsem trebas timhle cinem tu smulu nakopala do prdele, a rekla ji, at si tahne za zlyma lidma....protoze obcas jsem sice vychcana,ale za zlou se teda nepovazuju....zatim....:-D Takze zpet k mym krasnym 14 dnum....dali by se shrnout jednoduse do jedne vety....Temer kazdy den nalita a asi obden zhulena Petulka, ktera se moc tesila na sve kamarady, si to uzila na plne pecky a je moc rada, ze ji lidi maji radi takovou, jaka je.....Moc se na Vas tesim zase v breznu, a vopovazte se na me zapomenout....Tak vam ty ruce sprerazim:-D:-D:-D
Zacnu uplne od zacatku, jak uz to tak na zacatcich byva...Prisla za mnou takle Jess, a zeptala se, co delam o vikendu. Ja na to, ze nejspis nic, ze si zajdu do posilovny, zaplavat, umyt auto {zase} a nebo budu sedet u compu a cumet na filmy. A ona na to, ze ma pro me plan. Dobrej a zabavnej plan. Tak to vybal, rekla jsem. A ona spustila. Jeji bracha studuje na college ve Vermontu, meste Burlington. V cervnu odjizdi studovat na sest mesicu na Novy Zeland, coz je celkem hustyyy, zvlast kdyz za to nemusi nic platit. I kdyz to slovo nic bych mela dat do uvozovek, ponevadz tady v Americe stoji kazda college nejaky prachy. I kdyz to je statni vyska i kdyz je soukroma, vzdycky se neco plati. Takze Greg bude muset stale platit to, co plati momentalne na svoji vysce. Ale to je na delsi povidani, takze zpet k debate cislo jedna, dobremu a zabavnemu planu. No takze tim padem ze odjizdi v tom cervnu, tak se proste jeho manka, tatka, tim padem i Jess a tiiiiiim padem i ja rozhodli, ze ho pojedeme navstivit, stravime u nej vikend a pobavime se. Znelo to slibneji nez klasicky vikend ve dvou, ja a moje auto:-D I kdyz svoji Tundru miluju, prece jenom vseho moc skodi. Chudak se uz leskne jako psi kulky i ze vnitr:-D takze vyrazili jsme uz v patek ve tri odpoledne, jela jsem asi trictvrte hodiny z domu k Jessice, a musim se pochvalit, ze jsem ani jednou nezabloudila a trefila k ni jen podle papirku, na ktery jsem si na rychlo napsala trasu. Pocasi bylo pekne hnusne, dalo by se rict i odporne, prestalo chcat tak na par minut a pak zas....Prijela jsem k Jess, seznamila se s jejimi rodici, kteri jsou mimochodem skveliiii obadva a moc je obdivuju, ze se porad maji radi a porad spolu umi vtipkovat a rikat si zlato, milacku, prestoze jim je nejakych padesat...V aute, kde jsem stravila tri hodiny, nez jsme dorazili do bodu B jsem poslouchala diskmana se sluchatkama, ktere pred deseti, mozna uz dvaceti lety byly velkym hitem ( takze prvni, ktere se kdy vynalezly) cucala lizatko, koukala ven z okna, a pripadala si jako v nejakem americkem rodinnem serialu :-) pocit to byl tak hezky, az jsem z toho usla a probudila se s lizatkem zarazenym do krku. :-D Ale jeste dycham, nebojte. Dorazili jsme na misto za tmy, dali si pizzu, seznamila jsem se s Gregem a sotva se zavreli dvere Gregoveho auta, uz se resilo co se bude chlastat a co se bude hulit...(psst, to je verejne tajneeee) ubytovali jsme se v klucicim bordelu v nejvyssim patre bez vytahu uplne na konci dlouhe chodby, kde Greg bydli spolecne s dvema spolubydlicima, Paulem a Patrickem. Museli jsme celkem spechat, ponevadz (nerikam ja to ponevadz nejak casto??) protoze jsme prece sli na koncert, na ktery jsem se toliko tesila. Hodila jsem druhy oblicej, ktery ze me teprve udelal cloveka, tim myslim make up, a sli jsme do skolni telocvicny, kde se melo vse odehrat. Prisli jsme o pul hodiny pozdeji, ale presto jsme si to uzili, ja se zamilovala do zpevakova hlasu a do bubenikoveho talentu. Nicmene cisla jsem si na ne vzit nemohla, protoze jakmile slezli z podia, zmizli v dali ani se neotocili....po koncertu jsme sli do pokoje, tam jsme si dali par drinku, a ja je naucila divat se pri tukani sklenickama do oci, pak jsme si ubalili jointa, meli zaaaabavu a sli jsme na pravou americkou party. Bylo to zase jako z filmu. Ty jejich cervene kelimky, plno ozralych lidi, kravalu do aleluja, liiiiibilo se mi tam :-) seznamila jsem se tam s borcem s dredama, ktery se me ptal odkud jsem, a ja ze z Ceska a on jak se u vas rekne Hi, ja ze Ahoj, a on, jak se rekne You are beautiful? A ja ze, jsi Krasna,...tak to typek zopakoval a myslel si ze se z toho podelam ci co. Teda jako rekl to i bez toho jejich zachuchlaneho R a bylo to mile, ale byl beztak tak opily, ze nevedel jestli mluvi se mnou, nebo se stromem....Nevermind...potom dalsi typek, ktery asi slavil narozeniny rval nejakou pisnicku, hovno srozumitelnou, a pak se tak rozparadil, ze hold zrusil celou elektriku. A to pak ti lidi utikali pryc jako na bezicim pase. A ja se tam zhulenec chlamu tak dlouho, az zjistim ze barak je prazdnej a nic krome meho smichu a me samotne ho neobydluje. Tak se seberu a valim pryc. Venku jsme jeste kecali s jednim typkem, ktery si myslel, jak moc neni vtipny. Vtipne ale bylo to, ze si to vubec myslel. Protoze ty jeho kecy jsem po par slovech prestala vnimat...asi kolem druhe rano jsme dorazili na pokoj, kde se jeste hulilo a pilo. Vite co mi nabidli k piti? Vodu s bublinkama, aby se nereklo tak vychlazenou a rekli mi, ze to je pivo....a ja na ne prosim? Delate si srandu? tohle je voda s bublinkama, ale pivo jaksik uteklo zadnim vchodem...protoze ho neciiitiiiim...:-D byl to sice nejaky levny patok, ale i u nas jsou levne piva porad piva a ne voda s bublinkama...Pak jsem nejak zabloudila na net a poustela pisnicky, prestoze jsem na obrazovku prakticky nevidela, Prisel za mnou Paul a zacali jsme si povidat. Jmenuje se Paul Hogen, jako ten herec z krokodyla Dundeeeho pamatujete?? Kecali jsme dobrou hodinu, ale o cem, to Vam uz nepovim, protoze alkohol dela divy...maze mozek...:-D rano teda vlastne v jedenact dopoledne:-D jsme meli snidani s Jess rodici a Gregem, pak jsme jeli do mesta vsecko to prohlidnout, kde jsme se s Jess stavili do sexshopu a nejvic me tam zaujala umela vagina vyrobena z gelu, a k tomu prsa, ktere muzete mackat dvacet ctyri hodin denne. Takze kde to do prcic zijeme? My chlapy nepotrebujem a ted uz ani oni nas. Nic jsme nekoupili, prestoze jsem mela na jednu vec zalusk. Ale nechala jsem to napriste. Misto toho jsem si koupila hakys, ktery tam v SEXSHOPU taky prodavali:-D Divni amici co? Pak jsme tak furt ruzne jezdili kolem a dokola, coz me vubec nebavilo, protoze to pocasi bylo fakt na p**** . Vecer jsme jeli i s Paulem na veceri do Mexicke restaurace, kde jsem si dala prave Buritos, bylo to nejlepcejsi co jsem kdy mela a posusnala jsem si vyyysostne.....za tmy jsme se vraceli domu, a ja myslela ze se jako pujde zas na nejakou party. Jenomze sourozenci se tak zhulili, ze nebyli schopni ani vtipneho slova, takze jsme cumeli na televizi a ja komentovala alespon tohle. Zajeli jsme si pro zmrzlinu a ta je fakt v tomle stavu nejlepsi. Za prve zmizi Sahara z pusy a za druhe zmizi sileny pocit hladu. Rano jsme museli brzo vstavat, protoze jsem odpoledne mela meeting s ostatnimi aupairkami v Bostonu, takze jsme vyjeli casne rano. Nastesti mi Jess pujcila GPS navigaci, takze jsem do BOstonu trefila a seznamila se na meetingu s ostatnimi aupairkami ceskami. Kecali jsme dlouho, pak zasli na sushi a pak jsem mohla nasednout do meho bileho kone a odjet domu :-) Tot vse pratele k memu vyletu do Vermontu. Dneska jsem byla ve state Maine, mestecku K.... ma to dlouhy nazev....videla jsem sidlo rodiny Bushovcu a mela se krasne. Fotecky dodam na face ale psat o tom asi nebudu, protoze se nic moc zajimaveho nestalo. Zdarec Horec Mazec....pa:-*
Zdravim vsechny a zaroven se omlouvam, ze pisu o Floride tak pozde, ale to je tezke, kdyz cely den hlidate dite, pak si po veceri date par pivek a nejaky to vinko a mate jit neco psat, zvlast kdyz vite, ze je toho hodne. No nejspis to trosku zkratim, ale pokusim se byt aspon trosku zajimava, kdyz uz jsem na to tak unavena. Takze na Floridu jsme prijeli nekdy v jednu rano a pote, co jsem byla okouzlena milionem palem, jsem si vsimla, ze mi je dost vedro. Ponevadz tady v MA neni zrovna nejteplejsi pocasi, i kdyz slunicko sviti pomerne dost. BYlo tam tak dvacet stupnu a ja mela oblecene rifle, mikinu, dlouhy rukav,.... jsem si myslela, ze se tam snad cela svliknu ci co. Pote jsme nasedli do auta a jeli k Jedove mame. Jeji nizky dum, vedle ktereho ma svou lod, na ktere jsme stravili dost casu, je velice pekny. Vypada sice trosku schovane, mezi tou zeleni a stromama a vubec vselijakyma krakama. Ve vnitr ale bylo opravdu cisto a krasne, akorat okoupat se asi zapomeli, ponevadz jsem myslela ze hodim savli, kdyz jsem prosla okolo Jedovy 150 kilove mamy. Oni me sice varovali, ze je trosku nemocna a je blazen, ale az do posledni chvile jsem si myslela, ze to bylo prece jenom receno s nadsazkou. No v jednu rano jsme zalehli abychom byli cili na druhy den. Ten nas ale pekne vysral, protze byl cely den zatazeny a kdyby jenom to....Chcalo a chcalo a ja myslela ze tam v tom smradu umru. Kolem pate vecer se sice nevyjasnilo, ale aspon prestalo prset, tak jsme popadli sanci za pacesy a vydali se s Jedem na lod. Bylo to vsechno tak pekne, i kdyz nejspis pro tamni obyvatele uplne obycejne. Ale predstavte si Havirovacku, ktera touzi poznat svet, ale muze tak maximalne jezdit prstem po mape...a najednou se ocitne ve velkem svete zvanem Amerika. Myslim, ze jednou napisu knihu, ktera bude o spojenych statech a bude adresovana vsem, kteri maji smyslene pocity nebo domenky. Nekteri jsou totiz zasadne proti, jakoze Amerika je nebezpecna a neni to to, co to byvalo a dolar je nizky a blablalba... a druzi, jako jsem byla ja, jsou zase moc nadseni vsim okolo a mysli si, ze Amerika je ten nejvetsi a nejkrasnejsi a nejbarevnejsi svet. Nerikam ze to tak neni, zcasti urcite ano, ale par nazoru, ale opravdu malinko jsem o USA prehodnotila. Ale to je jina kapitola, vratme se radeji na floridu.(Tam je tepleji) :-D no takze vsechno mi prislo krasne a proste cool. Pak jsme se vratili domu a celou dobu jsme sedeli doma, jedli a povidali si a jedli a povidali si a jeste jednou jedli....protoze Jedova maminka by rada vykrmila cely svet, tak jestli si nekdy zaridi nejake webovky nebo tak neco tak dam vedet. Vecer jsme popili vinecko a sli spat. Rano...opet chcalo...a to me uz docela sralo. Protoze jsem neprijela na Floridu sedet v nejakem smradlavem pokoji. (To nemyslim jako urazku, pokoj byl opravdu krasny, ale uprimnost nekdy zni trosku krute ).... no ale odpoledne uz dokonce vysvitlo slunicko, tak jsme jeli na obed, a podivat se do zoo, kde jsme se nakonec nedostali, protoze mala byla celkem dost nachcipana, tak jsme vzali roha domu. Jidlo jsme ale ovsem stihli, jak jinak. Doma jsme zase sedli na lod a ze pojedem rybarit, a tak jsem tedy myslim ze poprve chytla do ruky zvlastni vec s hackem na konci, ktera mi snad mela poskytnout veceri ci co. Moje pocity se vsak zmenili, kdyz jsem citila ,,v te zvlastni veci,, neboli prutu vibrace a tahani, tak jsem cela stastna, ze jsem chytla rybu zatahla, navila jsem cely silon i s hackem, ale ryba byla fuc, se svina asi malo zakousla. V tu chvili jsem byla tak moc excited, ze me normalne rybareni zacalo bavit. Za tmy jsme se vratili domu a utikali opet kam? No do postele, ze jo... Dalsi den byl krasny uz od rana. Na obloze zadny mracek, slunicko svitilo asi dvaceti stupnovou teplotou a prijel nas navstivit Santiago. Jeduv kamarad z detstvi. Strasne jsem mu tohle zavidela, protoze ja mam jednu kamaradku z detstvi, opravdu z utleho detstvi a za nic na svete bych ji nevymenila, je to krasne kdyz vas nekdo takle dlouho zna, jen skoda, ze je jedina, s kterou se doposud stykam. No to je jedno. Santiago vypada jako mexican, nebo proste jizansky typ, kraaaasny bily usmev, kraaasne cerne auto, ale manzelka, dcera, a dalsi na ceste. Nicmene sranda s nim byla opravdu velika. Vyjeli jsme hned rano s lodi na more. Jed mi slibil, ze nas zaveze na misto, kde je hafo delfinu. Na to misto jsme to uz nestihli, ale po ceste jsme jich par zahlidli ( Myslim po ceste jako po ceste, ne jako po ceste. Jeli jsme totiz po vode:-D ) Rybarili jsme, pili pivko, opalovali se, coz jsem mimochodem nemela delat, protoze jsem si spalila prsa a celo, ktere me palilo asi jeste tri dny. Ted uz je to vsechno sloupane, takze na rychlovku se radeji nikdy neopalujte. Ti delfini byli uzasni, jak skakali z more a vetsinou to byl dospelak s malym delfinkem, coz bylo tak kraaasne, no malem jsem se z toho pocurala. Po ceste nazpatek jsme zastavili na nejakem ostrove, kde jsme s Lindou hodili curinu, a pak jsme se museli vratit, protoze Jedova starostliva maminka by neprezila vymenit malinke Sofince jednu posranou plinku. Tak tedy jsme si alespon doma dali obed, spis jen tak neco na zob, pak jsme vyrazili opet lovit, ale misto ryb jsme chytli maximalne tak straznika na lodi, ktery nas kontroloval a vzhledem k tomu, ze jsme nemeli svetlo a byl uz vecer a na palube bylo vic alkoholu nez lidi a me jeste nebylo 21 let, tak jsme se vsichni celkem bali...no ale odpluli chlapci, asi na koblihu, a my jsme se mohli v klidu vratit, po ceste jsme zahlidli aligatora, kteremu svitili oci tak, ze by jsem si je mohla dat vedle postele misto lampicky...vecer jsme jeli ja a linda a jed a santiago neboli zkracene lodni posadka na veceri. Tak moc me sralo, ze tam nejsem s milovanou osobou, bylo to taaaakle moc romanticke. More, molo, restaurace a my. A pak taky krabi klepeta, ktere jsme papali na veceri. Sice to trva nez se k tomu clovek dostane ale pak to opravdu stoji za to. Je to mooooc dobre, a uz jen ten pocit, ze jsme se probili s kladivkem a klestema ke svoji potrave, mi delal dobre na dusi. Po peti margaritach si Jed se Santiagem dali dalsi dve a mohli jsme jet opet do hajan. Cely den byl ale fakt krasny a konecne jsem mela pocit, ze jsem na floride, kraaasne a slunne Floride. Posledni den, vlastne posledni potencialni den jsme jeli zasejc na lod casne z rana rybarit a kecat a uzivat si volnicko na vode. vecer jsme byli vsichni sbaleni, coz ja uz jsem byla od prvniho dne co jsme tam prijeli, protoze Jedova mama nerada videla, ze mam z kufru vyndane veci, ktere pouzivam, a tak, prestoze jsem ten pokoj obyvala jen ja, jsem mela mit neustale ustlano a vsechno v kufru schovano....hold lide jsou ruzni a ja byla na navsteve u ni, takze jsem musela ledascos prekousnout a prehlidnout, radeji.......no kde jsme prestali? Jo, a vecer teda ze uz pojedem na letiste, kdyz v tom si linda prohlizela majly a zjistila, ze nas let byl zrusen a nahrazen letem, ktery byl naplanovan az na utery rano...tak jsem se trochu zaradovala, protoze jsem mela pocit, jako bych na tej floride prakticky nic nevidela. jeli jsme tedy na plaz u mexickeho zalivu, kde byli nehorazne velke vlny, takze jsem si spis v te ledove vode hrala, nez plavala...trosku jsem zase osmahla uz tak spalene celo a nasbirala si par musli. Pak jsme si zajeli na zmrzku, ktera moc dobra teda nebyla musim priznat, a jeli jsme navstivit Edisonuv a Forduv dum, ktere momentalne slouzi jako muzeum. Vsecko mam vyfocene, tak se juknete kdyztak na facebook do sekce Florida. Mam velice rada historii a miluju auta, takze byt ve Fordovem baraku, stoupat na ty same schody, na ktere kdysi stoupal on, byla pro me cest. Taky s nim mam docela povedenou fotesku :-) no a Edison byl osobnost sama o sobe, takze tam neni v podstate co dodavat. Pak jsme tedy dorazili domu a prijeli tam na navstevu nejaci znami. Ten jeden typek tam ale prijel v aute znacky Dodge z roku 1930, nalestenem, jejda ten motor tak krasne jednoduchy, a ve vnitr,...no ridi se krasne a myslim ze bylo vyrobeno pro zeny stejenho vzrustu jako ja. Protoze trebas muj kamarad Tom Daxi by se tam urco nevlez, nebo by s tim mel alespon problem....Pak jsme si dali dobrou veceri, divali se na film a sli opet spat. Rano jsme se akorat tak sbalili a vyrazili jsme smer letiste. V letadle to nebylo s malou nejidealnejsi, protoze byla ete nemocinkovana tak furt rvala a a nedelalo ji to asi dobre. Dorazili jsme do Bostonu, kde bylo krasne ale ne tak moc jako na FL a jeli jsme domu, kde opet zacala pece o dite a skoncili prazdninky...Posledni vetou bych asi chtela rict, ze jsem prezila Jedovu mamu, prozila krasne dny na Floride a videla delfiny, ridila krasavce, taky jsem ridila lod, a navstivila taky neco z historie. Takze bomba vylet a bomba rodina, kterou jsem si vybrala. :-) Zdravim a lubkam vsecky...Uplne vsecky ne, ale vsak oni dobre vedeji koho myslim...paaa
...JESTE TED MI JE BLBE...
...aneb veverky, veverky, veverky...
Zacalo to predevcirem vecer. Cely den jsem hlidala malou Sofinku a musim rict, ze byla vskutku andel v ten den, dokonce aji hovinka od prdylky si nechala odklidit, rikam dokonce, protoze u toho vzdycky pisti, vzteka se atd. No ale cely den jsem na ni delala ruzne blbosti a tancili jsme smali jsme se, tak byla asik unavena a proto taky hodna. Vecer k nam prijel Jeduv bratranec spolecne se synem Andrewuem, ktery je mimochodem o dva roky starsi nez ja. No nebyl spatny, jakoze silne mi pripominal jednoho synka v cesku, ale nebyl moc ukecany a tak jsme spolu prohodili jen par vet. Sla jsem se oblect a jeli jsme spolecne s Lindou, ktera prisla z prace, do Grogu. To je mistni oblibeny bar. Bylo tam celkem zaplneno a musim uznat, ze pro me se stal oblibenym az v ten vecer...proc? To se doctete. Takze jsme prisli do Grogu, posadili se a asi pul hodiny cekali na jidlo, pote, co jsme po ctvrt hodine dostali piti...ale tak chapu to, bylo tam hodne lidi a servirek asik malo,...zkusila jsem ji rict, ze si dam pivo, treba to je jak v Cesku rekla jsem si. Prdlajs!!! Hned po me chtela videt neco jako obcanku jejich...tak jsem byla nucena pocucavat kolu....pak prinesla na nas stul Ustrice. Jed se na me podival, usmal se a ja uz vedela o co gou. Prisel muj cas ochutnat tu slizkou odpornou vec, kterou si davaji bohaci jako predkrm. Dala jsem si na to kren, nejakou cervenou omacku a nakonec pokapala citronem. Nadechla jsem se a cekala, ze me z toho kazdou chvili natahne...k memu uzasu vsak ne. Bylo to docela dobry, nedokazu to popsat a ani konzistenci k nicemu prirovnat, ale dala jsem si jeste jednu a opravdu jsem se nemylila. Bylo to dobre. Pak prinesla nase jidla. Po ctrnacti dnech v USA jsem si konecne rekla, ze uz by byl cas na nejakeho hamburgra. Tak jsem si tedy obednala. Prinesla mi housku, na ni kus masa z kureciho prsicka,na to dalsi housku, k tomu brambory ve tvaru vetsich hranolku, dve okurky a kypek zeli...Nebylo to spatne, ale meli by navstivit nasi Veselku nebo hladove okno,...tam to maju lepcejsi. Jed si obednal takove zajimavej male tvory, vypadalo to jako rak. A pravdepodobne i byl. Ale to maso bylo tak vynikajici...sranda byla, ze jsem myslela ze si jako do toho kousnu a vono se museli odstranit klepejtka, pak taky telicko,myslim jako ten jeho krunyr....a pak z nej zbyl maly kousek akorat do pusky. Ale velice dobrej kousek, chut i konzistence na jednicku. Kdyz jsme dopapali, tak jsme kecali, ale ja se nejak neucastnila moc hovoru, spis jako jsem si tak premyslela a rikala, tak tohle je ten americkej zivot???Ja tady doopravdy jsem? Pak jsem se jen tak divala po lidech a po okoli, az se mi oci primo zastavili na jednom Barmanovi. Nic to neznamenalo, ale po ctrnacti dnes to byl prvni hezky chlap, teda po Jedovi. Bylo to jak z filmu :-D no pak jsem spadla z toho oblacku a uvedomila si sve misto... pak jsme jeli s malou domu a popravde jsem byla tak unavena, ze jsem si nedala ani oblibenou sklenku vinka a sla spat.Rano jsem byla na natu a kecala s Hanyskem a Danem, pak me cekal sprcha a fen a blablabla,...pak jsem se nasnidala, dala kaficko, vzala si klicky od moji kary a jela do banky zaridit si ucet. Stravila jsem tam hodinu, ale vse probehlo uspesne. Dokonce mi dala vybrat jaky chci na svoji kartu obrazek. Puvodne jsem si vybrala supr rally karu ale nakonec jsem si vybrala americkou vlajku, alespon budu mit potom peknou vzpominku...pak jsem opet nasedla do velkeho vozitka a jela jsem do obchodaku koupit si teplaky a tricko a spodni pradylko...pak jsem jeste sla koupit Valentynku pro moji rodinku, od ktere jsem dostala ja kyticky a cokoladku, a jela jsem domu. Tam uz byli dalsi clenove Jedovy rodiny, nakonec se jich tam seslo asi deset...popapali jsme marockou kuchyni, pokecali, dali si kafe a ty jejich sladoucke dobroucke buchticky. Jestli americani neco umi, tak pect buchticky a ty jejich muffiny. Mnamky....pak jsem si celkem dobre pokecala s kamaradkou od Jedoveho tatky a ta mi chvalila moji anglictinu, coz mi udelalo dobre na dusi. Vecer pak vsichni odesli a my jsme si nalili sklenku vinka a sli se divat na film. Vybrali jsme nejnovejsiho Haryyho Pottera a musim rict, ze uz mi to prijde tak ohrane a nudne, ze jsem v polovine filmu usla. :-D ale ta atmosfera za to stala:-) no a dnes me ceka setkani s jinymi aupairkami a brusleni na ledu. Jsem zvedava jak to dopadne protoze to vubec neumim:-D ale tesim se na Boston...
takse mejte krasne, skladejte basne, uzijte si Valentyna, at milovani neni zadna drina...:-D
TJAM TA DA DAAAAAAAA.....
Prvni vec, co me nemile prekvapila bylo, kdyz mi typeck, co kontroloval muj pas rekl, ze jsem z Ceskoslovenska.... a ja na nej hledela jako na debila, ichtyla, magora.....Rikam mu takovym nasranym vyrazem.... > Ne, Ceskoslovensko uz neexistuje skoro dvacet let....a on, > Aha, tak to jsem nevedel..... takze vety, ktere jsem doma casto slychavala, typu> Americani jsou blbi a znaji vsechnu svoji historii ale Evropa jim nic nerika< mi prisli najednou celkem dost pravdive.... Na letiste si pro nas prijel takovy Ukrajinec, ktery se ptal, jestli jeste Gott zije, a ja mu rikam, ze jeste trochu dejchaaa....ale ze asi bude zit dost dlouho...nevermind....no po dvou hodinach krasneho povidani s Ukrajincem o nasi vlasti, jsme dojeli do skoly, kde nas o hlavu mensi americanka ubytovala, a hned ve dverich na nas zacala chrlit nejake pravidla,....myslim, ze me i Elisce sli jeji slova celkem do hlavy a hned zas z hlavy, ale dulezite bylo se na ni stale smat, aby mela pocit, ze ji poslochame....no me to moc neslo, na vsechno jsem cumela s otevrenou hubou jako Kelisova, kdyz byla v Italii a cumela na ty morske potvory.....Zasli jsme na veceri, pak hned do skoly, kde jsme si pro nas zacatek zatim jen zpivali, meli jsme vybrat najkou klasickou pisnicku pro deti z nasi vlasti....Vzhledem k tomu, ze jsme cesky byly jen tri, vybrali jsme si Skakal pes.... jak to probihalo bych radeji neprobirala, ale vsichni se tomu smali, takze to byl totalni trapas anebo totalne dobry tah.... no pak jsme utahane sli do postele, pred tim jsem si zasla na zachod a kdyz jsem videla tu vodu v tej mise az po okraj, myslela jsem si, ze je to rozbite....kdyz jsem to ale videla u vsech hajzlu, doslo mi, ze ty filmy, kde tem padouchum maci hlavu v hajzlu maji na sobe kousek pravdy....trosku jsem se bala, ze se utopim, ale potreba byla nakonec vykonana...druhy den jsme sli na snidani, do skoly, na obed, do skoly, na veceri, do skoly a potom konecne spaaaat.....myslim ze by zadna ceska matka neverila, co vsechno se tu o detech uci.....takove picoviny, ktere by meli normalnimu cloveku dojit samy od sebe.... no ale budiz...takle to bylo cele dva dny, potom jsme se konecne dockali vyletu do New Yorku, kdyz jsem si chtela ten vylet zaplatit, ta zenska na me, ze to je dobry, ze mi to rodina zaplatila a jeste mi dala nejake darecky.... no hned se mi lepe spalo, zeeeee.......jeste jen musim dodat, ze jsem byla na pokoji s jednou holkou z Jizni afriky....a vypadala strasne blondate, modrooce, no tipla bych ji spis na nejakou nemku nebo tak neco......
jejda marjaaaa, je toho tolik ze nevim kde zacit....okey, mozna od zacaatku....takze...
Zdravim vsechny, kteri se chystaji stravit u pocitace nekolik minut, snad ne hodin, a precist si moje vypraveni o Spojenych statech, kde jsem se vydala z jednoho jedineho prosteho duvodu. Splnit si svuj sen. Snila jsem o Americe dlouho, mozna jsem mela zkreslene predstavy z ruznych serialu a tak....ale uz jen to, ze jsem proste dostala sveho slibu, ktery jsem sama sobe dala v nejakych 11 letech je vyhra....
Moe rozlucka s okolnim svetem, ve kterem jsem se narodila, zila a doufam ze se tam vratim, byla zpocatku hodne deprimujici, protoze se tam seslo jen par malo lidicek z toho hafa co jsem, resp. co Tom, muj nej kamarad pozval. No po par hodinach se to zmenilo a prislo jich daleko viiic. Dostala jsem taky nejaky darky, chlast, ale zajimave je, ze mi nikdo nesmotal rozluckove brko...no nevadi, jedeme dal.... po te co jsem se se vsema vyfotila, rozloucila, mimochodem dost na rychlo, tak jsem sla spat, nebo jsem se spis o to snazila. Newyspana jsem nasedla do vlaku spolecne s Honzijou, se kterym jsme meli co delat abychom na letiste dojeli vcas, ponevadz nam ujel vlak....no stihli jsme vse, rozloucili se bez jakychkoliv dramat a spolecne s Eliskou[holka co jela se mnou] jsme leteli smer Dusseldorf....tam, diky zpozdeni letadla nam uplachlo to do New Yorku, takze jsme byli nuceny prenocovat v luxusnim, ctyrhvezdickovem hotelu, ktery nam i se snidani poskytla americka aerolinie....tam se me ale zmocnila ukrutna deprese, mozna to bylo tim, ze jsem nebyla vyspana,mozna tim, ze mi bylo smutno,ale chtela jsem jet okamzite zpatky domu...misto toho jsem sla spat, pobrecela jsem si do polstare a smutkem nemohla ani dychat. Druhy den jsme sli na snidani, ktera byla formou svedskeho stolu, takze se mi udelalo lepe...Nasedli jsme na letadlo smer New York a celych osm hodin o nas bylo skvele postarano, mam taky fotky a video jak startujem a odletame, dodam pozdeji....
Změnit styl
Vypnout styl